Jestli umřu na covid-19, budu typický, nebo atypický případ?

Tak když tu potvoru chytnu, problémy mít budu. Neb 45 let hulím 20 cigár denně, takže plíce mám „z poloviny zadehtovaný a z druhé poloviny zahleněný“; čímž na druhou stranu říkám, že do plic se mně žádný respirační vir nevejde.

Jsem ovšem 65 +, už dokonce pár dní 66 +, a s chronickou bronchitidou bych se mohla vakcinace dočkat už letos na podzim. Dám přednost Moderně. (Asi ani na podzim si nebudu moci vybrat, ale kdyby jo, tak z těch současných nemám co řešit…)

Čímž chci říct, že mi je šumafuk  jaký (který, čí) stav je zrovna vyhlášený – nouzový celorepublikový, nebezpečný krajský, místní z čehokoliv jiného vycházející…

 Nemocnice jsou narvané, chudáci zdravotníci vyčerpaní, vakcín je málo a nejspíš by to chtělo nějaké lepší (vakcíny, ne zdravotníky – ti jsou báječní…) no naštěstí už jsou na tento koronavirus nějaké léky, takže šup šup, rychle s nimi sem.

Ale v současné situaci budu dělat to, co už poslední měsíce: nosit roušku nebo respirátor kamkoliv jdu (což je u mne nákup jídla, v trafice cigára), dodržování odstupu (to mi dost vyhovovalo i před SARS-cov2), sociální kontakty osobní prakticky vyloučím (jakože zůstanu u telefonování s kámoškami, dětmi a příbuznými), takže já se chráním před nákazou, co to dá. Ale fakt je ten, že mně to nečiní problém.

Nicméně dokážu pochopit mnohé z těch, jimž to problém činí. Co nechápu, jsou ta hafa lidí na horách sáňkující, bobující, zákazy natož doporučení nedodržující…A naopak chápu, že při otevření skiareálů by možná nákaza měla menší šanci, protože by provozovatelé zajistili pravidla, což teď nemohou. A lidi se jim tam stejně hrnou.

A inu ano – už i Babiš měl nejpozději koncem roku konat jinak, vstřícněji a lépe komunikovat s námi všemi.

Ten – Babiši, promiňte následující označení – trouba se to snad v životě nenaučí. Tu normální vysvětlující vstřícnou komunikaci. U pana premiéra je to něco jako: komu není shůry dáno, tomu ani placené PR nepomůže.

 Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR to vlastně hodila na nás – jak se budeme chovat, tak to bude dopadat. Hejtmani se správně zalekli, že leccos bude na nich, tak se nouzový stav protáhl do konce měsíce.

Ústavní žaloba už je – a ústavní soud si nedovolí vydat stanovisko dřív než za 14 dní, až to skončí a bude stejně muset být něco jiného. Protože neodůvodníte, že jste na jedno byť velmi zásadní rozhodnutí  potřebovali 3,5 roku, zatímco na jiné stačí 14 dní. Navíc jak tak sleduji, ústavní soud se z toho vymluví tím, že tohle zatím nemá v kompetenci, nejdřív musí konat poslanecká sněmovna.

A inu ano – tady už se zviditelňuje „Čech jak poleno, zvaný Tomio“, chce svolání sněmovny skrzevá zrušení nouzového stavu. No co už – je to jeho právo.

Takže jestli na covid 19 umřu, tak za to mohou zastupitelé, které jsem si i já v roce 2017 do parlamentu zvolila. To je teda dost iritující.

Ať už budu typický, anebo atypický případ případného úmrtí na covid 19.  Pak teprvá začnu řešit, koho vlastně v říjnu volit!?!