Jsem jediná na světě ... heč

Vakcínu proti covidu-19 mám tzv. bezďáckou (tj. jednorázovku), počkala jsem na "očkovací autobus", páč se mi nechtělo registrovat se, čekat na PIN, čekat na termín a vláčet se do okresního města. Neb klíšťata a respirační viry se

mne nechytají.  Ale nejsem žádnou odpůrkyní vakcinace. Takže když městský rozhlas dva dny před příjezdem očkovacího autobusu sděloval, že se mohu nechat naočkovat bez registrace cca 300 metrů od baráku, nebylo co řešit.

 Injekce do svalu jsem zvyklá dostávat do levé poloviny zadku. Už od dětství, kdy jsem po každé letní angíně dostávala pendepon.

A protože "svalovka" je "svalovka", vlezla jsem po vyplnění formuláře a odkontrolování údajů z OP a průkazky zdravotní pojišťovny do autobusu se slovy: Chci injekci do zadku. Svaly mám úplně stejně atrofované v rameni jako v zadku, na obou místech mám i stejné množství podkožního tuku.

Páč mi bylo jasné, že připravené injekční jehly by těžko prošly do svalu při nějakých 10 cm podkožního tuku, jímž spíš disponujete na zadku než na rameni...

A inu ano - dostalo se mi "jednorázové včeličky do sedinky" (to píšu pro jedince, kteří by neznali termín "bezďácká vakcína" a označení zadek by jim přišel nevhodný... :-).

Což - totiž tu včeličku do sedinky - jsem rozkecala svým známým. A hele - pár by jich taky rádo do tohoto svalu, leč nebylo jim dopřáno.

Nevím, proč. Ani oni neví. Ale problém by to být neměl. Injekce do svalu, je do svalu - ať už do ramene, nebo do pr... sedinky.

V každém případě mám zase ramena přes celý záda: 6 mega očkovaných v ČR, a jen já to mám ve svalu, který jsem si určila. A není to rameno!