Jsem jeden z těch tří, kteří se pozastavili nad vaším slovníkem. Jsem přesvědčen, že nikdo z nich vás "nepráskl" už z toho prostého důvodu, že takovouto činnost provádějí lidé tohoto typu nejraději anonymně a ne poté, co se k vašemu stylu psaní vyjádří v diskusi. Jinak ovšem trvám na to, že skutečná dáma se na blogu nevyjadřuje jako dlaždič.

Ale jistěže; dokonce bych řekla, že vzhledem k frekvenci onoho "nakakat na hrobeček, žádné květinky", jsem dlaždiče předčila. (Zato "šestnáctku" ani omylem; ty používají výrazy, které já bych nikdy - ani soukromě - nepoužila.)

Ovšem taky jsem byla pravila, že takhle nasraná jsem nebyla už léta...a fakt že nebyla. Výrazivo přesně vystihovalo bušení mého srdce, zatmění před očima a hlavní proud mých myšlenkových pochodů. Přístup ČEZu i innogy stále ještě rozdejchávám (protože musím zkontrolovat smlouvy...).

Jo a s tím napráskáním máte určitě pravdu, takže se nezlobte.

...ale kdyby mě to aspoň tak "neiritovalo"!

Jak víš, taky jsem se v životě nikdy nepoučila. Vlastně ano, v jediném případě: tedy, že nejlepší čtyřnozí přátelé člověka jsou pes a postel.

je to marný je to marný je to marný

jestli vás to potěší nejste v tom sama

Víte, že potěší? Moc děkuji. (Tedy ne že by nám to pomohlo...)

Alko, u mně je to s poučením také nekonečný příběh. Hlavně, že v bývalém zaměstnání na mě vzpomínají, jak jsem říkávala: hlavně se z toho musíme poučit...

Jo poučení jako takové přijde - ale poučení ve smyslu reagovat jinak, to teda u mne nehrozí: naseru se! A sprostě...