Mně to jako bipolární porucha nepřipadá, a to vím o čem mluvím. Tito nemocní buď v depresi "umírají" v posteli nebo v mánii objímají svět. Tato sousedka zřejmě trpí jinou psychickou poruchou, stejnou, jako má tady jedna paní. Otravuje a otravuje. Rok jsem byla vstřícná a pomáhala, až jsem zjistila, že mne má na hraní a pobavení. Řekla jsem bez vytáček NE a od té doby mám pokoj. Asi si našla jinou oběť.

Ona teď v mánii už skoro měsíc "objímá" celý svět, ale hlavně od světa vyžaduje neuvěřitelnou pozornost. Dneska ji příkladně z obchodu domů (cca 250 metrů) dovezli nějací lidé autem, neb z ní byla "pod plachetkou hnáty křivé" shrbenina.

Nebylo to úplně na Oscara, ale blížilo se.

Nicméně až k ní dnes odpoledne půjdu (slíbila jsem nad ní dohled jak jejímu manželovi, tak jí) nechám si předložit zprávy za poslední tři roky.

Díky za tip.

Vysaďte si na zahradě vrbu.

Vzhledem k tomu, jak dopadl král Lávra, tak jsem mezičlánek vrbu rovnou vynechala a vykecala se tady (mezi cizími).

Ne, litovat Vás nebudu. Jen napíšu, že chápu tu větu napsanou velkými písmeny! Protože když je něčeho moc, tak je toho příliš, se říká.

Je toho opravdu příliš, pár konkrétních "drobnůstek": v úterý odpoledne na mne zvonila, že jí utekl pes, ať ho pomůžu hledat. Je to čivava, těch se nebojím, tak jsem půlhodinu lítala kolem baráku; až přišel její známý, kterému ho dala vyvenčit... Téže noci, resp. ve středu ve tři ráno na mne zvonila, ať jí zavolám sanitku - bolesti zad. (Předchozí den = v úterý dopoledne si sanitku volala sama, v nemocnici jí dali injekci a prášky na bolest.) Doporučila jsem jí, ať si nabije telefon... Ale jo, počkala jsem u ní, až byl telefon dobit, zavolala si sanitku, řekla jsem jí, že hlavně musí mít občanku a průkazku pojišťovny, ať si s sebou vezme prášky, které aktuálně bere a blabla - trvalo to skoro do čtyř; pak se volala ta sanita, odvezla ji. V pět hodin ráno - asi abych náhodou neusnula - Táňa volala z nemocnice, že jí udělali rentgen a teď čeká na doktora. V šest hodin (už jsem neusnula) jsem byla vyvenčit čivavu. V sedm sousedku přivezli, což mi hulákala do okna... Bez sanitky to vydržela až do soboty, sedmi hodin ráno. V pátek ovšem byla u OL... Zásadní problém ovšem je, že ta bederní páteř ji bolí "v hlavě". Což vím proto, že včera odpoledne jsem si přečetla všechny její zprávy z pohotovostí a doktorů, u nichž si byla pokecat v červnu - a že jich bylo.

Smutný ale super napsaný.

Díky - já totiž fakt nechci politovat. Jen mě napadlo, že je mezi námi hafo dobráčků a že jednou musí nastat okamžik, kdy je potřeba ty sebestředné hypochondry (tím nemíním maniodeprese), které bolení v kříži vede k volání záchranky.